Zdeněk Tyc
   
 
 
 

Tvorba

 

1984 Vlevo v bok (FAMU)

1985 Jak Thorin ztratil barvu (FAMU)/ How Thorin Lost His Color

1986 Vlček (FAMU)/ The Top

1988 Opala (FAMU)

1989 Vojtěch, řečený sirotek / Vojtěch called orphan

1991 Historky od krbu – T.H.A. povídka Cesta

1992 Míč (ČT)

1993 Žiletky /Blades

1995 Už (užívej života)/ The Seizing Day

1996 Stará fotka, noví lidé (ČT- dokument)

1997-01 klipy hudebních skupin Činna, Jablkoň, Vltava (ČT)

1997 Ano Masaryk (ČT - dokument)

1998 Dvořák v Americe (ČT - dokument)

1996-07 Ještě jsem tady (ČT - dokument)

1996-99 Cizí slovo poezie (ČT)

2002 Smradi /Brats

2002 Jak voní smradi

2003 Nevíme, co je čas

2004 Dobrou chuť (ČT - dokument)

2004 3+1 (ČT)

2004 – dosud Na stojáka! (HBO)

2005 DVD – Ivánku, můžeš mluvit?

2005 13.komnata Evy Pilarové

2005 13.komnata Jaroslava Hutky

2005 13.komnata Evy Holubové

2006 3+1 (ČT)

2006 Jubileum (ČT)

2008 Malé oslavy

2009 El paso

2009 Šejdrem (ČT)

2013 Jako NIkdy

 

MALÉ OSLAVY

před oslavou…
Na pozadí rytmů salsy, která je prý lepší než sex, se odvíjí civilní příběh o vztahu mezi matkou a dcerou, dospívání, ztracené nevinnosti a odpouštění. Magdě se právě zbortil jeden životní sen a její dcera Agáta se navíc prochází po křehké hranici mezi dětstvím a dospělostí. Obě dvě musí najít cestu k sobě samým i jedna k druhé.

„Klíčový je pro mě příběh, který nepůsobí jen na tvou mysl, ale který PROŽÍVÁŠ. To jsou Malé oslavy,“ říká k filmu jeho režisér Zdeněk Tyc.

Do hlavních rolí obsadil Zdeněk Tyc skutečnou matku s dcerou – česko-slovenskou hvězdu Annu Šiškovou a začínající herečku a dokumentaristku Terezu Nvotovou. V dalších rolích se představili Bolek Polívka a Agi Gubíková.

Námět a scénář pochází z pera Slaveny Liptákové (Květ sakury, Zostane to medzi nami), za kameru se postavil zkušený Mira Gábor (Příběhy obyčejného šílenství, Rok ďábla, Oběti a vrazi, Knoflíkáři).

Film vznikl v česko – slovensko – italské koprodukci.


o příběhu…

Osmatřicetiletá Magda (Anna Šišková) je smolařka, má za sebou spoustu životních proher a nesplněných přání. Tím posledním byl vlastní kadeřnický salón, který ale zkrachoval dřív, než vůbec otevřel. A tak má Magda spoustu dluhů, výpověď z pronajatého bytu a strach o sebe a o svoji dceru. Dospívající Agáta (Tereza Nvotová) právě objevuje první lásku a nesmělé doteky, a s matčinou bezradností a prohlubující se depresí se musí vyrovnat sama. Po svém.

Magdina kamarádka Zora (Agi Gubíková) nabídne alespoň Agátě dočasné útočiště. Zora je sebevědomá, zralá žena, která se stojí před biologickou výzvou: chci chlapa a dítě. "Za chvíľu mi spadne zadok, a som v riti", konstatuje. Seznamuje se s bohatým emigrantem (Boleslav Polívka), který ovšem není čítankovým zachráncem, ale člověkem z masa a kostí. Zora proto začne na provokující mladou dívku s krásným tělem žárlit a Agátu posílá okamžitě pryč. Agátě nezbývá nic jiného, než se odstěhovat za matkou na ubytovnu, mámu soudí příkře a nekompromisně.

Z bolestné reality utíká Agáta k rebelující partě mladých grázlíků a zlodějíčků, do světa, kde nic není problém.


V HLAVNÍCH ROLÍCH :
Anna Šišková
Tereza Nvotová
Agi Gubíková
Bolek Polívka

REŽIE : Zdeněk Tyc
NÁMĚT A SCÉNÁŘ : Slavena Liptáková
SPOLUPRÁCE NA SCÉNÁŘI : Zdeněk Tyc
KAMERA : Miroslav Gábor
STŘIH : Alois Fišárek
ZVUK : Peter Gajdoš
HUDBA : Silvia Michalidesová, Peter Preložník

KOPRODUCENTI :
Marek Urban, Vladimír Novák, Jaroslav Kučera
PRODUCENTI :
Marian Urban, Nelly D.Jenčíková, Zdeněk Skaunic, Carlo D´Ursi

VÝROBA :
ALEF Film&Media Group (SK), MIRACLE FILM, TV (CZ), CARLO D´URSI PRODUZZIONI (IT)

V KOPRODUKCI :
Česká Televize Praha (CZ), UN FILM (SK), Filmové ateliéry (CZ), Emita Invest (CZ)

PODPORA :
Ministerstvo kultury Slovenskej republiky Audiovízia
Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
EURIMAGES
Media Plus Programme

DISTRIBUTOR :
Bontonfilm

 

VOJTĚCH, ŘEČENÝ SIROTEK

PRAHA, Filmové studio Barrandov /Barrandov Film Studios – Profil (vedoucí Karel Czaban) + FAMU 1989. – 1 : 2,35 černobílý/black and white, 2 277 m, 80 min.

Režie/Direction: Zdeněk Tyc
Kamera/Direction of Photography: Jaromír Kačer
Hudba/Music Composer: Miloslav Kabeláč, Martin Smolka
Střih/Editing: Boris Machytka (supervisor Jiří Brožek)
Zvuk/Sound Supervisor: Josef Hubka, Martin Hart, Pavel Dobrovský
(supervisor Jiří Moudrý)
Architekt/Art Direction: Oldřich Bosák
Masky/Make-up: Věra Podpěrová
Pedagogické vedení: doc. Jaroslav Balík, prof. Jan Kališ, doc. Jiří Macháně,
doc Čestmír Církva
Výroba/Production Manager: Jana Mašíková, Jiří Synek

Námět, scénář/Idea, Scenario: Jiří Soukup, Jaromír Kačer, Zdeněk Tyc
Dramaturg/Script Advisor: Ivan Arsenjev, Karel Czaban

Hrají/Čast:
Petr Forman (Vojtěch)
Barbora Lukešová (Anežka)
Jana Dolanská (Blažena)
Vlastimil Zavřel (Lojza)
Břetislav Rychlík (Venca)
Jiří Hálek (správce)
Jaroslav Mareš (Juz)
Miroslav Zelenka (Choura)
Petr Popelka (Žluva)
Radim Špaček (kluk)
Eva Holubová (sestra)
aj.

Výroba filmu: 7.9. 1988 – 24.11. 1989
Doba natáčení: 26.9. – 7.11., 9.12. – 14.12. 1988, 23. – 31.3. 1989.
Schválen do distribuce: 27.12. 1989
Foto: Zuzana Kačerová

Příběh z roku 1946, kdy odeznívala vlna kolektivní radosti z konce války a na programu byl často opět osobní prospěch… Vojtěch, člověk neuvěřitelně přímý, divoký a někdy až barbarský má za sebou těžkou životní zkoušku – nezaviněný pobyt ve vězení. Přichází na jihočeskou vesnici, aby tady s pomocí svého přítele znovu začal. Vojta není stavěný na dlouhé úvahy, chce v duelu porazit celý svět a vrhá se střemhlav do aktivního života, který je mu vlastní. A je úspěšný – získá práci, také náklonnost vdovy a s ní střechu nad hlavou. Vdovy si váží, ale milovat ji nemůže. Vojtěch je rovný chlap a pracuje ne pro prospěch, ale proto, že mu práce dává naplnění. Tím si však ve vsi plné malých duší a malých podrazů dělá jenom nepřátele… Snad o to víc, když se v této ubohé společnosti prozradí jeho minulost. Vojtěcha ale nic netrápí proto, že se náhle zamiloval. Jeho vyvolená je jako sen – krásná, vzdělaná a městská. Navíc Vojtu dojímá svou těžkou nemocí, ze které se ve vsi zotavuje… Síly kladné i záporné se formují ve svých silokřivkách, ale Vojta pranic nedbá na varování, kterých se mu dostává. Není zbabělý a je rozhodnutý jít až nakonec své cesty. Tragický konec není zmarem, Vojtěchův osud je výzvou žít naplno – raději krátce a lidsky než dlouze a úplatně.

nahoru

NA STOJÁKA - STAND-UP COMEDY NA HBO

Filmový kanál HBO vytváří ve spolupráci s produkční společností Total HelpArt T.H.A. velké překvapení pro milovníky dobrého humoru a odvážných textů: pořad Na stojáka.

Jeho myšlenka vychází z klasického formátu převzatého původně z anglo-amerického prostředí barové zábavy, tzv. comedy stand up show, tedy skeče jednoho herce s jedním mikrofonem a před publikem.

První středoevropská série stand up comedy vznikla v polské pobočce HBO již v květnu 1998, kde od počátku svého vysílání slaví velký úspěch. Na základech úspěšného polského pořadu Na stojáka se rozhodla stavět i česko-slovenská pobočka HBO Central Europe, a proto vyzvala společnost Total HelpArt T.H.A., aby pro ně tuto stand up sérii vyrobila. „Jelikož máme rádi divadlo i film a jelikož máme rádi i nějakou tu „švandoprdku“, rozhodli jsme se po krátké zralé úvaze se tohoto úkolu zhostit,“ řekl producent Ondřej Trojan.

V pořadu se objevují scénky komiků, charismatických osobností, které nepatří mezi typické televizní hvězdy a jejichž humor dokáže pobavit diváky všech věkových i sociálních skupin. V roli účinkujících se ale objeví i komici - amatéři, jejichž výstupy mohou překvapit i náročného diváka. V prvních dílech se představili např. Tomáš Hanák, Lenka Vychodilová, Marek Daniel, Petr Čtvrtníček, Martin Zbrožek, Lumír Tuček, Robert Nebřenský, Tomáš Matonoha a další
Režie Na stojáka se ujal filmový režisér Zdeněk Tyc.


Na stojaka logo

nahoru



 

JAKO NIKDY

Jako nikdy film plakat

Konec léta ve filmu "JAKO NIKDY" znamená zároveň konec života. Vladimír Holas umírá. Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař a pedagog okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů - ale ne tak skvělých, jak si přál. Nebyl ve straně, nebyl ve Svazu výtvarných umělců, nezaprodal se minulému režimu. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on nechce umřít v odcizené nemocnici. Chce se skácet ve stoje, tak jak žil.

Pro tento komorní film jsou klíčové tři postavy, vedle hlavního hrdiny jsou tu dvě ženy: Karla, asi pětatřicetiletá, je svému životnímu partnerovi něčím podobná: malířka, bohémka, pro ostrá slova nejde daleko. Kontrastní k těm dvěma je Jaruna, vdaná asi pětapadesátiletá žena, zdravotní sestra. Kdysi byla milenkou pana malíře. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou - což přináší každému z nich určité očištění.

Oficiální www stránky

 

EL PASO

el paso

Film El paso diváka zavede do kotle vášní, emocí a živelnosti. Režisér Zdeněk Tyc se po úspěšných Smradech už podruhé vrací do světa Romů, který v nás zpravidla vzbuzuje strach a rozpaky, přestože o něm vlastně vůbec nic nevíme… El paso je inspirováno skutečným osudem romské vdovy, matky devíti dětí. Filmová rodina Horváthových má dětí sedm. Příběh začíná okamžikem nečekané, tragické smrti otce. Matka Věra najednou stojí sama v boji proti úřadům, odhodlaná udržet svou početnou rodinu pohromadě za každou cenu, jenže zoufale nepřipravená. Sociální odbor dává k soudu žádost na odebrání jejích dětí a následné svěření do ústavní péče. Ze dne na den jsou vystěhováni na periferii do sociálního bytu o jedné místnosti. Případ Věra versus město se dostane k mladé, ambiciózní advokátce. Svět Romů nezná a ani ji příliš nezajímá, celou kauzu bere zpočátku jako odrazový můstek své začínající kariéry. Navzdory svým předsudkům, nepochopení a občas i samotné Věře, která blonďatou advokátku zpočátku odmítá vpustit do svého světa, případ nevzdá. Naštěstí není sama, kdo stojí na straně rodiny proti většině. Je tady ještě lehce nepraktický, ovšem o to pro svou práci zapálenější, kurátor Kochta. Jeho snaha pomoci Horváthovým je přiživována také ryze soukromým zájmem o atraktivní advokátku…

El paso nekončí happy endem, jen jeho příslibem. Bez lakování na růžovo nabízí pozitivní příklad. A také čas na přemýšlení, zda být Romem opravdu znamená být vinen.

Scénář a režie: Zdeněk Tyc
Námět: Zdeněk Tyc
Kamera: Patrik Hoznauer
Architekt: Adam Pitra
Kostýmy: Andrea Králová
Masky: Jana Bílková
Hudba: Vojtěch Lavička
Střih: Vladimír Barák L.C.C.
Zvuk: Jan Čeněk
Producent: Ondřej Trojan

Koproducenti Česká televize Televizní studio Brno
Vedoucí produkce Michaela Kuchynková
Pomocná režie Lukáš Viznar
Výroba Filmová a televizní společnost Total HelpArt T.H.A.
Ve spolupráci Česká televize Televizní studio Brno


Hrají: Irena Horváthová, Linda Rybová, David Prachař, Igor Chmela, Vladimír Javorský, Jana Janěková ml., Petr Lněnička, Leoš Noha, David Matásek, Marie Ludvíková, Simona Peková, Igor Bareš, Denisa Demeterová, Albert Dudy, Nikola Rezanková, Kateřina Poláková, Jan Ištok, Tomáš Fedák, Nelli Dudyová

Film vznikl za přispění Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a The Media programme of the European community

Partneři filmu: ČPP, UPP, Bystrouška, Studio Virtual, HBO, 2nd Hand Koukey, Volvo, Clinigue, Baťa
Mediální partneři Rádio 1


Distribuce: Falcon a. s.
Žánr: drama podle skutečné události
Stopáž: 98 minut

Termíny výroby natáčení: jarní blok od 18. března 2008 do 19. dubna 2008, letní blok od 23.- 30. června 2008
premiéra: 19. března 2009



SMRADI

český celovečerní film
Film o lidech, kteří o lásce nemluví, oni jí žijí.

Světová premiéra v soutěži hraných filmů na MFF Karlovy Vary 2002. V kinech od 26. září 2002. Distribuce Ivana Vrbíková-Spin Film.

Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Chtěli v ní najít vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ a lepší vzduch pro nejmladšího vlastního syna, trpícího astmatem. Sen o svobodném „přírodním“ prostoru však bere za své ve chvíli, kdy postarší soused malého Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta.

Smradi - Ivan Trojan

Venkované nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s úmyslnou zlovůlí, která neskrývá chuť hrát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka s Monikou, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci.

Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance, lásky a rodiny.



Po sedmi letech od premiéry snímku UŽ natočil režisér Zdeněk Tyc nový film Smradi, který se publiku poprvé představí letos v soutěži na festivalu v Karlových Varech, do běžné distribuce vstoupí 26. září 2002. Režisér začal na projektu pracovat na sklonku roku 1999, na jaře 2000 udělila grantová komise filmu dotaci ve výši 4, 5 milionu korun. Produkce se ujal Vratislav Šlajer a společnost Bionaut. Po složitých jednáních se koproducentem stala Česká televize – tvůrčí skupina Alice Nemanské a Heleny Slavíkové, dále společnost UPP (Universal Productions Partners).

Natáčení proběhlo ve dvou etapách – na podzim minulého roku a v lednu 2002, kdy „padla“ po 33 natáčecích dnech poslední klapka. Malý štáb natáčel zejména ve Vráži u Berouna, ale i v Praze. Od února do dubna proběhly dokončovací práce. Smradi vznikli podle literárního scénáře Terezy Boučkové. Jedná se o její filmovou prvotinu – scénář byl realizován s podporou SUNDANCE INSTITUT (během scénáristické dílny SUNDANCE v Praze v roce 2000) a Českého literárního fondu.

Film Smradi by měl být střídmý a opravdový. Slovy režiséra „jeho jednoduchost a jakási nemotivovanost musí být unikátní, robustní a zároveň křehká, neuchopitelná“.

V hlavních rolích rodičovského páru se představí Ivan Trojan a Petra Špalková, pro níž je postava maminky adoptovaných chlapců zatím největší filmovou úlohou. Natáčení by se ovšem neobešlo bez dětských herců – samostatnou kapitolou byl jejich „napínavý a nelehký“ výběr. Za kamerou stál Patrik Hoznauer.

Režisér Zdeněk Tyc o filmu dále říká, že ho „odmítá zařazovat, protože chce překvapit diváky nehledě na žánry a trendy, podle kterých se dnes chodí do kina. Jako každý jiný filmový námět i Smradi prošli komplikovaným vývojem. Každý z potencionálních partnerů kladl důraz na jiné těžiště příběhu, přesto mi bylo jasné, že abych mohl tento film natočit, musím obhájit prvotní záměr, což nebylo vždy jednoduché. Po několika adrenalinových jednáních plných zvratů se podařilo záměr dovést do konce.“

štáb a herci
námět a scénář: Tereza Boučková
režie: Zdeněk Tyc
producent: Vratislav Šlajer
spolupráce na scénáři: Jiří Soukup, Zdeněk Tyc
kamera: Patrik Hoznauer
architekt: Štefan Theisz
výtvarník kostýmů: Vladimíra Fomínová
zvuk: Ondřej Ježek
Michael Míček
střih: Jaromír Vašek
hudba: Jablkoň
vedoucí produkce: Barbora Fabiánová
distributor Ivana Vrbíková, Spinfilm

hrají
Marek Šír, otec Ivan Trojan
Monika Šírová, matka Petra Špalková
Lukáš, nejstarší syn Jan Cina
František, prostřední syn Lukáš Rejsek
Matěj, nejmladší syn Tomáš Klouda
Barták Zdeněk Dušek
Bartáková Jaroslava Pokorná
Pepa Olda Kohout
ředitelka Magdalena Sidonová

produkce
Film vznikl v produkci společnosti BIONAUT (producent Vratislav Šlajer) – www.bionaut.cz
v koprodukci s
- Česká televize – tvůrčí skupina Alice Nemanské a Heleny Slavíkové
dramaturg České televize Bedřich Ludvík
- spol. UPP – Vít Komrzý, Petr Komrzý

a s přispěním Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

Scénář filmu vznikl s podporou SUNDANCE INSTITUT (během scénáristické dílny SUNDANCE v Praze v roce 2000) a Českého literárního fondu.

termíny realizace

Natáčení proběhlo ve dvou částech – na podzim 2001 a v lednu 2002 ve Vráži u Berouna a v Praze.

Světová premiéra v mezinárodní soutěži na MFF Karlovy Vary 2002.
Do českých kin bude film uveden 26. září 2002.

Festivaly:
IFF KARLOVY VARY 2002-mezinárodní soutěž hraných filmů
HAIFA INTERNATIONAL FILM FESTIVAL-Izrael
LONDON REGUS FILM FESTIVAL
TURSAK-IFF ISTANBUL
GOTHEBORG FILM FESTIVAL-Švédsko
ARTIC LIGHT FESTIVAL-Švédsko
FINÁLE PLZEŇ
PHILADELPHIA INTERNATIONAL FILM FESTIVAL
FESTORIA FILM FESTIVAL-Portugalsko

AWARDS:
IFF KARLOVY VARY-Divácká cena Eurotelu
TRILOBIT (Cena FITESu)-CENA ZA REŽII
TURSAK-CENA ZA REŽII
ČESKÝ LEV- 7 nominací (nejlepší film, režie, scénář, mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli, mužský a ženský herecký výkon ve vedlejší roli
ČESKÝ LEV-cena za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
DNY EVROPSKÉHO FILMU-divácká cena
CENA ČASOPISU CINEMA-cena pro Ivana Trojana za roli ve filmu Smradi, udělená dle hlasování čtenářů
FINÁLE PLZEŇ-divácká cena
FINÁLE PLZEŇ-zvláštní ocenění KODAK VISION udělené za mimořádný počin
FESTORIA FILM FESTIVAL-CENA OCIC

nahoru